II.VODÁCKY SJEZD ČERNORUDÝCH SKAUTŮ: PLOUČNICE (18-19.ČERVNA 2020)

Všichni s nadějí vyhlíželi předpovědi počasí. Předpovědi hlásaly déšť. A tak vyrážíme z různých koutů za padajících kapek deště na Českolipsko. Naším cílem je letos „divoká řeka“ Ploučnice. Místo srazu je Průrva v Novinách pod Ralskem, kde se scházíme v malém kempu u Průrvy, které je také místem našeho vodáckého startu. Nakonec nám vypadnou osádky dvou lodí a tak se vodáckého sjezdu účastní 10 lodí. Páteční večer celý proprší a tak útočiště nacházíme u stánku pod slunečníky než se rozejdeme do stanů či pod celty. V sobotu ráno na desátou hodinou přivážejí lodě. Sjedeme malý úsek a romantickou Průrvu, skalní tunel dlouhý asi 50 metrů, kterým protéká řeka. U kempu zastavíme, zabalíme oblečení a vybavení do barelů a lodních pytlů a kolem poledne vyrážíme po proudu řeky. Ta nás dovede za neustávajícího deště do 7 km vzdálené Mimoně. Čeká nás příjemný úsek a s několika desítkami menších jezů. V Mimoni se na hodinu a něco zastavujeme na oběd a opět vyrážíme. Čeká nás dalších 7 km plavby. Avšak zcela jiné. Řeka mění svoji romantickou tvář. Na rozdíl od tradičních vodáckých řek připomíná spíše nějakou amazonskou říčku. Řeka nejen, že začíná meandrovat, ale stává se stále neprůchodnější. Musíme zdolat a podplouvat nejen bezpočet spadaných stromů. Další překážkou, která ubírá sil je, že hladina řeky je porostlá korunami a větvemi stromů, někdy tak, že budí dojem, že je neprůjezdná a přes tak silnou houšť větví není možné se ani proplést. Hledáme skulinky a nevzdáváme se. Po 17. hodině doráží všechny osádky na domluvené místo nocování na vodácké tábořiště Boreček. Rozkládáme v neustávajícím dešti stavení, někdo stan, jiní áčka z celty. Trošku pookřát a proschnout se utíkáme schovat do místního zastřešeného kiosku s otevřeným krbem uprostřed, který přijde velice vhod. Jelikož máme promočené spacáky, stany, vlčata již nemají suché oblečení, padne rozhodnutí sjezd předčasně ukončit. Celou noc padají k zemi provazy vody, co nás jen utvrzuje v našem rozhodnutí. V sobotu ráno předáváme lodě a vyrážíme domů. V debatách padne návrh, že příští rok sjedeme řeku Ohři. A taky nápad udělat výpravu k moři.

ČUNDR ČERNORUDÝCH SKAUTŮ V PODKRKONOŠÍ (29-31.5.2020)

O víkendu 29.- 31. května 2020 proběhl další čundr černorudých skautů a skautek v Podkrkonoší v Nové Pace. Kamarádi se začali sjíždět již v pátek. Na nádraží nás vyzvedl místní kamarád Zbyněk. Vydali jsme se lesní cestou k jejich domovu. Po sedmé jsme na místě. Dostáváme večeři. Vlčata se rozbíhají za zvířectvem, především za kozami, které je uchvátily. Večer se rozdělává táborák a klábosí do půlnoci.

V sobotu ráno se nasnídáme a vyrážíme na nádraží. Nasedáme na vlak směr Malá Skála. V Malé Skále naše kroky nevedou na turisticky frekventovaný Panteon, ale naopak na druhou stranu na Besedické skály. Vyšlápneme strmý kopec a po hodině jsme konečně v Besedických skalách. Pískovcové skály jsou úchvatné, a vlčata jsou z nich nadšená. Hlavně skalní labyrinty. Za vyhlídkou Vysoká skála se dáváme delší pauzu na oběd. Jelikož jsme v CHKO rozhodujeme se využít plynového hořáku, abychom zde nerozdělávali oheň. Připravuje se rychlovka – nudlová čínská polévka. Pokračujeme na Kalich a pak zpět do Malé Skály a na vlak, Na nádraží se loučíme s kamarády z Mladoboleslavska. Po sedmé dorážíme ke kamarádům v Nové Pace. Vlčata si zkouší střelbu z luku. Kamarád Zbýňa jim ukazuje hru „Kanada“. Ta spočívá v tom, že si dvě vlčata stoupnout na dva špalky vzdálené asi 5 metrů, chytí se lana a hýbou s ním tak, aby shodili spoluhráče. Kdo se udrží vyhrál. Navečeříme se a rozděláváme táborák. Večer kamarád Lukyn připraví pro vlčata a nejen ona diskotéku, která se protáhne do půlnoci. Dorazí také další kamarádi z Nové Paky.

Pátek a sobota byla prosluněná. v neděli se přeci jen nakonec zatáhne a spadne pár kapek deště. Ani to nás však neodradí a několik kamarádů vyráží s vlčaty hledat poklad. Nejdříve však musí vlčata najít „starý dopis“ ukrytý ve stodole. Poté za pomoci indicií v dopise za využití buzoly a orientace dle světových stran se vydají na pokladem. Ten nakonec nachází a „lup“ si spravedlivě rozdělí. Po 11 hodině se loučíme a vyrážíme ke svým domovům.

KRUŠNOHORSKÝ ČUNDR ČERNORUDÝCH SKAUTŮ (15-17.5.2020)

Mnozí kamarádi a kamarádky, a hlavně naše vlčata se blížícího čundru v Krušných horách nemohli dočkat. Konečně přišel pátek 15.května a naše cesty nás svedli do kraje černých démantů, ale v poslední době i kraje se stále krásnější přírodou. Lesy zdecimované chemickým průmyslem se sic nedařilo obnovit tradiční smrkovou monokulturou a tak nakonec zvítězila příroda a obnovila se zde původní bučina, tak jako před staletími.

První kamarádi dorazili do Krupky již před polednem. Další se postupně trousili během odpoledne. Místní kamarád Martin připravil vegan zbruf s kolínkama k večeři. Do půl sedmé jsme již byli všichni a tak dle plánu vyrážíme ve stanovený čas na tábořiště, kde je již vše připravené. Ještě před příjezdem jdou totiž kamarádi Martin, Petr, Míra a René nanosit dřevo a připravit ohniště, zároveň připravit první „pátrací hru“ pro vlčata.

Cesta netrvá dlouho, po zdolání prudkého kopce, jsme během několika minut na místě, travnatém palouku s nálety průkopnických stromů jako je bříza, jeřáb, ale i krásných dubů. Jelikož je vše připravené, stačí škrtnout sirkou a již plápolá táborový oheň, který vydrží hořet až do konce našeho setkání. Kamarád Martin si bere slovo a seznámí ostatní s programem čundru, organizací vaření a především co čeká na vlčata.

Ještě večer se několik kamarádů jako doprovod vydává s vlčaty do skal, kde je čeká hledání skrýše „wervolfu“. Místo ke skrýši musí vlčata vyluštit poskládáním indicií v podobě obrazů a nápisů napsaných do skal. Úkol vlčata splní a nakonec v dutině staré třešně nachází ukrytou buzolu. Nalezená buzola se totiž bude vlčatům hodit druhý den, kdy se mají vydat hledat ukrytý poklad. Kamarád Karel jim druhého dne vysvětlí, jak se s buzolou pracuje. Respektive zatím jak se určují světové strany, práce s mapou je čeká příště.

Zbytek večera mají vlčata volný program dle svého gusta. Některá usednou s dospělým k táborovému ohni, jiné dovádí na palouku. Po setmění vytáhnou naši pražští kamarádi David a Jana „kytaru“, a tak krom jiných zazní za praskání jisker i slavná partyzánská píseň „Bella čao“. Dospělí se baví až do půlnoci. Dnešní noc má být nejchladnější a teplota klesnou ke 3 stupňům.

Sobotní ráno je slunné, paprsky slunce začínají ohřívat vzduch. Zavoní káva či čaj dle chuti. Posnídáme chleba s domácí pomazánkou od kamarádky Simony. Zatímco kamarádi Martin a Pajda jdou připravit večerní „hledání pokladu“, ostatní začínají připravovat oběd. Tentokráte fazolový guláš. Dáváme menší siestu a po 13. hodině vyrážíme na plánovaný výlet. Tři kamarádi zůstávají na tábořišti hlídat, nanosí dříví na další den a připravují medaile pro vlčata za střelbu a terče. Ostatní schází do údolí a vyráží po modré turistické značce do krušnohorských lesů. Naším cílem je kamenolom ve Vrchoslavi, kde se těžil vápenec. Pochází z období křídy a dle sběratelů je tam možné objevit zkameněliny a otisky žraločích zubů, ryb, mořské houby, korály, různé korýše, ale zkamenělé dřevo a kapradiny. Lom je zatopený vodou, a tak se někteří z nás osvěží. Jiní hledají zkameněliny, avšak bez větších úspěchů, jen několik lastur nachází vlče Aron. Čas kvapí a tak vyrážíme zpátky do Krupky. Zastavujeme se na hradu Rosenberg (Růžový hrádek), děcka skotačí na hradbách a my si dáme na osvěžení zlatavý mok v hradní restauraci se zahrádkou. Po 18 hodině dorážíme na tábořiště. K večeři se ve velkém hrnci vaří na 100 veganských párků. K nim hořčice či kečup s chlebem. Hledání pokladu překládáme na nedělní odpoledne. Vlčata se dožadují slibované střelby ze vzduchovek na cíl. Kamarád Martin řekne pár slov o pražském povstání z 5.května 1945 proti nacistickým okupantům. Vlčata trénují střelbu na cíle (plechovky s nacistickými symboly). Musíme podotknout, že dívky střílí znamenitě a skoro bez chybného zásahu. Střelba vlčata očividně nadchla, a pokračují v ní i druhý den. Vystřílí přes tisícovku diabolek. Večer následuje tradičně posezení u táboráku, občas doprovázeno zpěvem, debatami a volnou zábavou. Padne také návrh sejít se již za čtrnáct dní, nikoli až za měsíc na vodáckém sjezdu. A tak je smluveno, že se sejdeme ve dnech 28-31.května v Podkrkonoší.

Nedělní ráno je citelně teplejší. Posnídáme v trávě chleba s domácí pomazánkou od kamaráda Petra. Kamarádi Honzin, Pajda, Bára další se pouští do vaření oběda – husté čočkové polévky s uzeným tempehem. Kamarád Martin svolává vlčata. Každé je za participaci na střelbě odměněno památní medailí z březové větvě. Pak následuje „přijetí“ tří nových vlčat do našeho oddílu uvázáním černorudých šátků kolem krku. Pak už se vyráží s vlčaty hledat poklad. Po instrukci jak pomocí buzoly najít světové strany se vydáváme dle „příběhu s nápovědami“ na výpravu. Vlčata určí správný směr a nakonec dojdeme k Hlemýždím skalám. Přestože vlčata najdou i poslední indícii puklinu ve skále ve tvaru kříže, dá jim to dost sil poklad najít. Nakonec poklad nacházejí, jedná se o různé druhy polodrahokamenů. Ty si mezi sebou spravedlivě rozdělí. Na tábořišti poté ještě pomocí atlasu minerálů určují názvy polodrahokamů, které našli. Mezitím se dovaří oběd, zasytíme žaludky a začínáme se balit. Uklidíme naše tábořiště a uhasíme oheň. Po společné fotce odcházíme dolů do Krupky. Část kamarádů se loučí a odjíždí, jiní setrvají déle, než jim pojedou spoje na vlaky.

BRIGÁDA SRUB 8-9.KVĚTNA 2020 V POSÁZAVÍ

Dny vítězství nad fašismem černorudí skauti a skautky oslavili prací. Z předchozích brigád se nám podařilo nashromáždit určité množství prken a fošen. Jednalo se o materiál ze staveb, kterému nic není. A tak jsme recyklovali materiál, aby na stavbu nebylo potřeba využít nová z čerstvě pokácených stromů. Čekalo nás zbavit prkna hřebíků, zkrácení popraskaných prken a podobně. Nakonec se nám podařilo takto zrecyklovat celkem 150 m2. Z dřívější brigády máme dalších 30 m2 fošen, ty bude potřeba ještě ohoblovat. Dalo to zabrat, ale nakonec se nám práce podařila zvládnout již v sobotu do oběda. Naobědvali se a dali si odpolední siestu. Pal vyrazili na tábořiště, kde jsme poseděli do večera.

PROBĚHLA BRIGÁDA NA SRUB V PRAZE 24.4. 2020

Včera v pátek 24.dubna 2020 se sešlo několik kamarádů z černorudého skauta v Praze. Naskytla se nám možnost získat fošny a prkna za odvoz. A tak nás čekala celodenní brigáda, třídění dřevního materiálu. Nakonec se nám podařili vytřídit fošny na podlahu srubu a část prken na střechu. Materiál byl rovnou převezen do Posázaví. Kdo by věděl o prknech za odvoz (neshnilé), dej nám vědět. Ideálně ze středních Čech.

ZAPOČÍNÁME SE STAVBOU SRUBU

Původní plány zahájit stavbu srubu nám překazil nouzový stav v souvislosti COVID – 19. Minulý týden měla probíhat velká týdenní brigáda. Nestalo se tak. Vše se pozdrželo, avšak pouštíme se do práce.

Máme již nakoupené trámy na konstrukci srubu a střechy za 18 000 Kč. Střešní krytinu (IPA) za 4500 Kč, eko prostředek na ošetření trámů (800 Kč), fošny na podlahu a část prken na střechu, dveře, okna, kamna. Chystáme se nakoupit izolační materiál na zateplení srubu a ztracené bednění na vyrovnání svahu a podklad, na který srub položíme. Chtěli jsme použít kámen, ale v okolí ho je nedostatek, abychom využili místní zdroje. Dále sháníme prkna za odvoz, jinak je budeme muset dokoupit.

  • Uvítáme pomoc s pracemi na srubu. Dobrovolníci na brigády vítáni. Pokud by si chtěl pomoci. Napiš na skaut@riseup.net nebo zprávou na našem FB, kde se dozvíš více informací.
  • Sháníme také materiál na srub: spojovací materiál (hřebíky), fasádní polystyren, stará prkna a fošny za odvoz (ne shnilá a popraskaná). Pokud o něčem víš, dej nám vědět.
  • Zároveň uvítáme příspěvek na stavbu srubu, ještě potřebujeme dovybrat 10 000 Kč. Pokud máš nějakou kačku navíc pošli nám ji na účet: 1024164477/6100 (Equa bank). Variabilní symbol: 2019. Do zprávy pro příjemce napište: „srub“. Budeme rádi za jednorázový příspěvek nebo trvalý příkaz.