II.VODÁCKY SJEZD ČERNORUDÝCH SKAUTŮ: PLOUČNICE (18-19.ČERVNA 2020)

Všichni s nadějí vyhlíželi předpovědi počasí. Předpovědi hlásaly déšť. A tak vyrážíme z různých koutů za padajících kapek deště na Českolipsko. Naším cílem je letos „divoká řeka“ Ploučnice. Místo srazu je Průrva v Novinách pod Ralskem, kde se scházíme v malém kempu u Průrvy, které je také místem našeho vodáckého startu. Nakonec nám vypadnou osádky dvou lodí a tak se vodáckého sjezdu účastní 10 lodí. Páteční večer celý proprší a tak útočiště nacházíme u stánku pod slunečníky než se rozejdeme do stanů či pod celty. V sobotu ráno na desátou hodinou přivážejí lodě. Sjedeme malý úsek a romantickou Průrvu, skalní tunel dlouhý asi 50 metrů, kterým protéká řeka. U kempu zastavíme, zabalíme oblečení a vybavení do barelů a lodních pytlů a kolem poledne vyrážíme po proudu řeky. Ta nás dovede za neustávajícího deště do 7 km vzdálené Mimoně. Čeká nás příjemný úsek a s několika desítkami menších jezů. V Mimoni se na hodinu a něco zastavujeme na oběd a opět vyrážíme. Čeká nás dalších 7 km plavby. Avšak zcela jiné. Řeka mění svoji romantickou tvář. Na rozdíl od tradičních vodáckých řek připomíná spíše nějakou amazonskou říčku. Řeka nejen, že začíná meandrovat, ale stává se stále neprůchodnější. Musíme zdolat a podplouvat nejen bezpočet spadaných stromů. Další překážkou, která ubírá sil je, že hladina řeky je porostlá korunami a větvemi stromů, někdy tak, že budí dojem, že je neprůjezdná a přes tak silnou houšť větví není možné se ani proplést. Hledáme skulinky a nevzdáváme se. Po 17. hodině doráží všechny osádky na domluvené místo nocování na vodácké tábořiště Boreček. Rozkládáme v neustávajícím dešti stavení, někdo stan, jiní áčka z celty. Trošku pookřát a proschnout se utíkáme schovat do místního zastřešeného kiosku s otevřeným krbem uprostřed, který přijde velice vhod. Jelikož máme promočené spacáky, stany, vlčata již nemají suché oblečení, padne rozhodnutí sjezd předčasně ukončit. Celou noc padají k zemi provazy vody, co nás jen utvrzuje v našem rozhodnutí. V sobotu ráno předáváme lodě a vyrážíme domů. V debatách padne návrh, že příští rok sjedeme řeku Ohři. A taky nápad udělat výpravu k moři.

ČUNDR ČERNORUDÝCH SKAUTŮ V PODKRKONOŠÍ (29-31.5.2020)

O víkendu 29.- 31. května 2020 proběhl další čundr černorudých skautů a skautek v Podkrkonoší v Nové Pace. Kamarádi se začali sjíždět již v pátek. Na nádraží nás vyzvedl místní kamarád Zbyněk. Vydali jsme se lesní cestou k jejich domovu. Po sedmé jsme na místě. Dostáváme večeři. Vlčata se rozbíhají za zvířectvem, především za kozami, které je uchvátily. Večer se rozdělává táborák a klábosí do půlnoci.

V sobotu ráno se nasnídáme a vyrážíme na nádraží. Nasedáme na vlak směr Malá Skála. V Malé Skále naše kroky nevedou na turisticky frekventovaný Panteon, ale naopak na druhou stranu na Besedické skály. Vyšlápneme strmý kopec a po hodině jsme konečně v Besedických skalách. Pískovcové skály jsou úchvatné, a vlčata jsou z nich nadšená. Hlavně skalní labyrinty. Za vyhlídkou Vysoká skála se dáváme delší pauzu na oběd. Jelikož jsme v CHKO rozhodujeme se využít plynového hořáku, abychom zde nerozdělávali oheň. Připravuje se rychlovka – nudlová čínská polévka. Pokračujeme na Kalich a pak zpět do Malé Skály a na vlak, Na nádraží se loučíme s kamarády z Mladoboleslavska. Po sedmé dorážíme ke kamarádům v Nové Pace. Vlčata si zkouší střelbu z luku. Kamarád Zbýňa jim ukazuje hru „Kanada“. Ta spočívá v tom, že si dvě vlčata stoupnout na dva špalky vzdálené asi 5 metrů, chytí se lana a hýbou s ním tak, aby shodili spoluhráče. Kdo se udrží vyhrál. Navečeříme se a rozděláváme táborák. Večer kamarád Lukyn připraví pro vlčata a nejen ona diskotéku, která se protáhne do půlnoci. Dorazí také další kamarádi z Nové Paky.

Pátek a sobota byla prosluněná. v neděli se přeci jen nakonec zatáhne a spadne pár kapek deště. Ani to nás však neodradí a několik kamarádů vyráží s vlčaty hledat poklad. Nejdříve však musí vlčata najít „starý dopis“ ukrytý ve stodole. Poté za pomoci indicií v dopise za využití buzoly a orientace dle světových stran se vydají na pokladem. Ten nakonec nachází a „lup“ si spravedlivě rozdělí. Po 11 hodině se loučíme a vyrážíme ke svým domovům.