SETKÁNÍ ČERNORUDÝCH SKAUTŮ V POSÁZAVÍ 18-20.ŘÍJNA 2019

 Na víkend 18-20. října 2019 se svolává Setkání černorudých skautů a skautek v Posázaví. Řešit se bude také probíhající sbírka na tábořiště se srubem a jeho realizace. Přespání zajištěno u našeho kamaráda nebo v přírodě, dle osobní preference. Pokud máš zájem se zúčastnit, nahlas nám počet osob, případně dětí, které pojedou s tebou. Piš na skaut@riseup.net nebo zprávou na našem FB, kde se dozvíš více informací.

ČUNDR ČERNORUDÝCH SKAUTŮ DO TOULOVCOVÝCH MAŠTALÍ ZRUŠEN!

Kamarádi a kamarádky omlouváme se, ale z technických důvodů rušíme čundr černorudých skautů a skautek svolávaný na víkend 18 až 20. října 2019 do Toulovcových Maštalí. Sice neproběhne čundr, ale přesto se s námi můžete setkat zmiňovaný víkend na Setkání černorudých skautů v Posázaví. Kdo by se chtěl zúčastnit, piště na skaut@riseup.net.

SETKÁNÍ A I. BRIGÁDA NA SRUBU ČERNORUDÝCH SKAUTŮ 20-22.ZÁŘÍ 2019

Rok s rokem se sešel, a opět se jako černorudí skauti a skautky shledáváme v Posázaví, tentokrát se však nejedná o čundr, jak jsme zvyklí. Jedná se o setkání spojené s první brigádou v rámci výstavby srubu na našem tábořišti.

Příjezdový den, je tradičně pátek 20. září 2019, kdy se postupně scházíme u našeho kamaráda poblíž města Sázavy. Večer se rozdělává oheň na zahradě, k večeři jsou zapečené brambory. U táboráků sedíme skoro do půlnoci.

V sobotu ráno přijíždí ještě další kamarádi a přibližně na desátou se dostáváme na tábořiště, respektive „pracovní brigáda“. Kamarádky s vlčaty vyráží na tábořiště pěšky lesní stezkou. Navozíme potřebné nářadí, rozdělíme si práci. Dva kamarádi s křovinořezy vysekají zarostlý plac kolem ohniště a svah, kde bude stát srub. Další kamarádi připravují ohniště, řežou klády ze spadlých stromů a dělají zásobu dříví na oheň. Kolem jedenácté kamarád Petr zakládá oheň, aby byl připraven pro příchozí kamarádky s vlčaty. Kamarádka Bára se po příchodu pouští do přípravy oběda a podaří se jí vykouzlit výtečné chilli corn carne s tortilami. Zatím co se kamarádky věnují vlčatům, které skotačí hlavně na vyrobené houpačce. Vlčata zaujala také výroba dřevěné lžičky a její vypalování uhlíkem. Kamarádi se pouští do další práce. Vyměřujeme hranice srubu, a ujednáváme, že bude o rozměrech 5 metrů na 10 metrů a vybíráme svah. Po vyměření bereme krumpáče, ráče a lopaty a pouštíme se do svahu, abychom ho zbavili kořenů a drnů. Pomáhají i dvě starší vlčata. Podaří se nám odkopat celý půdorys srubu. Slunce zalézající za stromy na protějším břehu, naznačuje, že se blíží 18 hodina. Stanovená práce je zdárně hotova a tak balíme „vercajk“ a vyrážíme zpátky. Kamarádky s vlčaty vyrazili lesem domů již dříve.

Po příjezdu nás vítají nejen naše vlčata, ale i vůně výtečné bramboračky z čerstvých hub, které vlčata cestou lesem nasbírala. Večer trávíme u tepla táborového ohně, klábosíme a popíjíme. Večer ještě kamarád uvaří Andělské zvony, který přišly vhod.

Z debat týkajících se černorudého skauta, se řešila otázka nadcházejících čundrů a další druhé brigády na srubu v říjnu. Řešila se konstrukce srubu a ošetření trámů. Pořízení krajinek. Upustilo se od rozebírání palet na prkna jako neefektivní a neekonomické, a přistoupilo na to, že se koupí. Plánuje se nashromáždit veškerý potřebný materiál během podzimu a zimy, aby se na jaře mohlo začít stavět. Stejně tak je nutné připravit před zimou vše na tábořišti.

V neděli ještě poobědváme bramborový guláš s cizrnou a krátce po poledni vyrážíme na čugálu do Kolína, kde se pak naše cesty rozchází definitivně.

STAV SBÍRKY NA SRUB ČERNORUDÝCH SKAUTŮ

VYBRÁNO: 37 576 Kč

PLATBA ZA TRÁMY: 17 200 Kč

ZŮSTATEK: 20 376 Kč

KVITUJEME DOŠLÉ PLATBY:

  • Petr Z. – 5000 Kč
  • Alexandra J. – 200 Kč
  • Eliška L. – 650 Kč
  • Zbyněk P. – 2000 Kč
  • Zbyněk P. – 50 Kč
  • Jiří Ž. – 1000 Kč
  • Martin a Bára H. – 1000 Kč
  • Pajda – 2000 Kč
  • Martin S. – 1000 Kč
  • Martin S. (trička výtěžek) – 300 Kč
  • Starej Zevl (výtěžek z trička) – 50 Kč
  • Petr W. – 2000 Kč
  • Chose R. – 10 000 Kč
  • Pavel S. – 1000 Kč
  • Lucky G. – 40 Kč
  • Martin a Bára H. – 1000 Kč
  • Miroslav A. – 700 kč
  • Martina O. – 100 Kč
  • Tofu Man – 2000 Kč
  • Andula – 130 Kč
  • Míša S. – 130 Kč
  • Zuky S. – 60 Kč
  • Karolína V. – 250 Kč
  • Zbýna a Verča – 180 Kč
  • Tomáš N. – 700 Kč
  • Pajda a Květa – 200 Kč
  • Libor B. – 500 Kč
  • Člověk P. – 130 Kč
  • Ondřej S. – 200 Kč
  • Salé – 300 Kč
  • Anna S. – 500 Kč
  • Káťa Z. – 250 Kč
  • Marek G. – 1337 Kč
  • Váša P. – 2019 Kč
  • prodej šátků – 600 Kč

SBÍRKA NA SRUB ČERNORUDÝCH SKAUTŮ POKRAČUJE

Předně chceme poděkovat všem kamarádům a kamarádkám, známým i neznámým, kteří si „utrhli od pusy“ a věnovali nám peněžní částku na realizaci našeho snu. Vybráno je již 30 000 Kč. Na nákup stavebního materiálu na hrubou stavbu dle kalkulací potřebujeme dovybrat ještě 10 000 Kč. A tak solidární sbírka na srub černorudých skautů a skautek stále pokračuje, proto jestli máte nějakou tu „kačku“ navíc, bez které by jste se obešli, učiňte tak ve prospěch bankovního účtu: 1024164477/6100(Equa bank). Variabilní symbol: 2019. Do zprávy pro příjemce napište: „srub“. Budeme rádi za jednorázový příspěvek nebo trvalý příkaz.

O ukončení sbírky budeme informovat, stejně tak i průběhu sbírky a vyúčtování na co konkrétně byly peníze užity. Vítána také organizace benefičních koncertů, večerů a představení. Nebo dary stavebního materiálu: trámy, prkna, palety, krajinka, kulatina (průměr 10 – 20 cm), spojovací materiál (vruty, hřebíky), polystyren (síla 10 cm), IPA.

Pokud někdo má nebo má možnost si zapůjčit dodávku či vozík, aby odvezl materiál o délce 3 metrů a pomohl nám s odvozem, budeme neskonale vděční. Pohonné hmoty samozřejmě zaplatíme.

V září začínáme s první brigádou. V plánu je vystavět společné ohniště s posezením. Dále pak vysekáním pozemku (o výměře 4000 m2) a především přípravou terénu pro samotný srub, který plánujeme zapustit do svahu. Takže nás čekají výkopové práce a vyrovnávání terénu.

Hej rup!

ČUNDR ČERNORUDÝCH SKAUTŮ V POSÁZAVÍ (30.8 – 1.9.2019)

Srpen byl na akce černorudých skautů a skautek bohatý, a tak jsme se tento měsíc sešli potřetí. Pro naše vlčata to bylo zároveň rozloučení s prázdninami. Abychom si víkend prodloužili, sešli jsme se tradičně již v pátek 30. srpna. Místo srazu byla malá obec Samopše u Sázavy, kde jsme se všichni shledali kolem 18. hodiny. Odtud jsme vyrazili pár kilometrů na naše tábořiště. Po 19. hodině dorazíme na místo. Tábořiště je zarostlé a bude vyžadovat ještě mnoho práce, a tak kamarád Vašek bere kosu a vyseká menší plácek, kde budeme přespávat. Další kamarádi Martin, Pajda, Petr zatím připravují ohniště, odkopou trávu s drny a vyhloubí jámu. Kamarádky Simona a Andula, berou vlčata a jdou na dříví, kterého je kolem hojně. Zaplane táborový oheň, kamarádi Petr a Simona připraví skvělý houbový guláš, po kterém jako když se zapráší. Vlčata skotačí v lese, starší skauti připravují ležení, někdo rozbaluje stany, někdo si lehne „pod širákem“. Většina vlčat si už oblíbila spaní „pod širákem“. Sedíme u ohně a klábosíme, řešíme hlavně srub a další akce, včetně společného silvestra. Kamarád Martin vysvětluje ostatním harmonogram čundru.

V sobotu ráno, posnídáme a kamarád Pajda připraví hustou čočkovou polévku. Naobědváme se a před 12.hodinou se loučíme s tábořištěm a jdeme do Samopše. Zde si krátíme čekání na vlak koupáním v Sázavě. V 13:56 nasedáme do vlaku do Českého Šternberku. Po 14. hodině vystupuje na Český Šternberk – zastávka. Sluníčko pálí a hlásí se o slovo další tropický den, kousek od zastávky je příjemný kiosek, svlažíme hrdlo a vyrážíme pěší túrou z Českého Šternberka po červené značené stezce kolem hradu Šternberk, k Hladomorně, po stezce rytíře Jana Kryštofa Šice. Cestou se nám naskýtají krásné výhledy na klikatící se řeku Sázavu. Zavzpomínáme na sjíždění řeky, které jsme absolvovali před třemi týdny. Dojdeme k rybníčkům „U rybiček“. Zde scházíme ze značené červené. Přecházíme po mostě dálnici D1 a šup rychle zase do lesa, po polní cestě do cíle, malé posázavské vesničky Všechlapy. Kolem páté hodiny scházíme z kopců do Všechlap na nedalekou louku za obcí, kde se koná oslava 120 let místního hasičského sboru, jehož součástí je i plánovaný firewalking. Na pódii se střídají kapely, u jednoho stánku hraje heligonka, a pro nejmlaší je zde plno atrakcí. Naše vlčata si vyzkouší střelbu ze vzduchovky, zaskotačí na nafukovacích hradech, ale asi největší úspěch si u nich najde velký banner umístěný na mírném svahu polévaný mýdlovou vodu. Vlčata si užívají vodní skluzavku přes dvě hodiny a za dusného parna jim přišla nanejvýš vhod. Sdružení naboso krom firewalkingu připravilo i další atrakce pro děti, a tak si naše vlčata vyzkouší chození po střepech, stání na hřebících či lochtání pírky na chodidlech v mučidlech. Začíná se stmívat a blíží se očekávané chození po žhavých uhlících. Po půl deváté se už rozhrabávají uhlíky a po úvodním workshopu začínají chodit první odvážlivci. Od černorudých skautů se projdou po žhavém uhlí kamarádi Andula, Pajda, Bára a Petr, a dokonce vlčata Doubí a Aron seberou odvahu a za bouřlivého potlesku přejdou. Dostávají diplom a napomůžou tak překonání českého rekordu firewalkingu. Poté se přesouváme kousek dál na dané louce, ale přesto je lomoz z pódia slyšet. Plánovaná večeře se ruší, dojíme se chlebem s pomazánkami, někteří ještě shlédnou fireshow. Připravujeme bivakování, uspíme vlčata a ještě dlouho klábosíme a popíjíme vínko. Konečně v jednu ráno, pořadatelé usoudí, že už nemá smysl protahovat kapelu hrající dost falešně a můžeme jít konečně spát.

Nedělní ráno se probouzíme do dalšího parného dne. Posnídáme chleba s pomazánkou a vydáváme se na rychlý přesun zpět do České Šternberka. Vyrážíme něco málo před desátou, a už v jedenáct jsme na místě. Dáváme osvěžení v místním kiosku, který je jen pár metrů od vlakové zastávky. Rozloučíme se s prvními kamarády a kamarádkami. V 11:53 už nasedáme do vlaku směr Praha, část kamarádů vystupuje v Ledečku, část v Sázavě a zbytek pokračuje do Prahy a pak dál na sever. (A)