POZVÁNKA NA SETKÁNÍ ČERNORUDÝCH SKAUTŮ A SKAUTEK V POSÁZAVÍ (20-22. září 2019)

Loni touto dobou jsme se sešli v Posázaví, rok s rokem se sešel a setkáváme se znovu. Na víkend 20-22. září 2019 se svolává Setkání černorudých skautů a skautek v Posázaví. V plánu je tradiční čundr, táboření, nebude chybět ani dětský program. Řešit se bude také probíhající sbírka na tábořiště se srubem a jeho realizace. Přespávat se bude na jednom místě na louce u lesa, dle toho vybavení sebou. Pokud máš zájem se zúčastnit, nahlas nám počet osob, případně dětí, které pojedou s tebou. Piš na skaut@riseup.net nebo zprávou na našem FB, kde se dozvíš více informací.

POZVÁNKA NA ČUNDR ČERNORUDÝCH SKAUTŮ A SKAUTEK DO TOULOVCOVÝCH MAŠTALÍ (18-20.ŘÍJNA 2019)

Zveme všechny příznivce černorudého skautingu a všechny volné trempy na čundr do Toulovcových Maštalí, do krásné krajiny pískovcových skal u Litomyšle. Čundr proběhne o víkendu 18-20. října 2019. Přespávat budeme pod převisy. Podzim již bude v plném proudu, volte vhodné oblečení a vybavení (teplý spacák). Pokud máš zájem se zúčastnit, nahlas nám počet osob, případně dětí, které pojedou s tebou. Piš na skaut@riseup.net nebo zprávou na našem FB, kde se dozvíš více informací.

POZVÁNKA NA ČUNDR ČERNORUDÝCH SKAUTŮ 30. SRPNA -1.ZÁŘÍ 2019: SETKÁNÍ NA TÁBOŘIŠTI ČERNORUDÝCH SKATŮ A ÚČAST NA AKCI „CHŮZE PO ŽHAVÝCH UHLICÍCH“

Všechny kamarády a kamarádky černorudého skautingu srdečně zveme na další naší akci, která proběhne o víkendu 30. srpna až 1. září 2019 v Posázaví, kde se utáboříme na našem tábořišti černorudých skautů nedaleko Sázavy. Příjezdový den je pátek 23. srpna od 16 do 20 hodin. Odjezd v neděli odpoledne. Připraven program pro děti. Výlety do okolní přírody.

Navíc v sobotu výlet a účast na akci NOVÝ ČESKÝ REKORD v Chůze po žhavém uhlí – firewalking ve Všechlapech. Někteří z černorudých skautů a skautek si firewalking vyzkouší, kdo by chtěl taktéž, dejte vědět, odešleme organizátorům hromadné potvrzení účasti. Účast je ZDARMA. Akce je vhodná jak pro dospělé, tak i pro DĚTI. Něco k bezpečnosti:
Nebrat si na sebe oděv z lehce hořlavého materiálu (např. lnu, silonu a podobně., nebo sukně ke kotníkům) ideální jsou rifle, kraťasy a pod.

Potvrďte svoji účast, případně také účast dětí, které jedou.  Pište na skaut@riseup.net, kde se dozvíte bližší info.

POZVÁNKA NA ČUNDR ČERNORUDÝCH SKAUTŮ A SKAUTEK NA FARMU NADĚJE NA KUTNOHORSKU (15-17.LISTOPADU 2019)

Svoláváme všechny kamarády a kamarádky, i jejich vlčata na víkend 15-17. listopadu na čundru po Kutnohorsku, jehož cílem bude Farma naděje u Dobrovítova. Součástí čundru bude také společná brigáda a pomoc na této farmě starající se o zvířata. Nebude chybět ani vandr po okolních lesích. Přespání bude zajištěno na místě. Pokud máš zájem se zúčastnit, nahlas nám počet osob, případně dětí, které pojedou s tebou. Piš na skaut@riseup.net nebo zprávou na našem FB, kde se dozvíš více informací.

POZVÁNKA NA PRAŽSKÉ SETKÁNÍ ČERNORUDÝCH SKAUTŮ A SKAUTEK V PROKOPSKÉM ÚDOLÍ ( 20-22.PROSINCE 2019)

Srdečně zveme na Pražské setkání černorudých skautů a skautek, které proběhne ve dnech 20-22. prosince 2019 v malebném Prokopském údolí. Přespání zajištěno u našeho kamaráda. Nutné nahlásit účast předem, ubytovací kapacita je omezena. Pokud máš zájem se zúčastnit, nahlas nám počet osob, případně dětí, které pojedou s tebou. Piš na skaut@riseup.net nebo zprávou na našem FB, kde se dozvíš více informací.

OHLÉDNUTÍ ZA ČUNDREM ČERNORUDÝCH SKAUTŮ A SKAUTEK POVODÍM LUŽNICE (23-25.8.2019)

V pátek 23. srpna se černorudí(é) skauti a skautky, dospělí i naše vlčata, opět sešla. Tentokrát nás naše cesty zavály do jihočeské Bechyně, kde jsme se od 18ti hodin začali scházet. Většina z nás vyrazila z Prahy rychlíkem v půl čtvrté. Před šestou hodinou vystupujeme z vlaku, na který jsme přestupovali v Táboře a míříme na místo srazu, kde nás již čekají ostatní kamarádi a kamarádky, po úmorné cestě přeplněným vlakem, svlažíme hrdlo, doběhneme nakoupit a už nás místní kamarád Pavel, vede na páteční místo táboření. Jdeme po červené, která nás zavede proti proudu Lužnice na krásný plácek se srubem. Podle vyprávění staršího páru, tam prý kdysi stávala plovárna. Dnes je tam trempský srub, jehož jméno nám zůstalo utajeno. Jdeme nasbírat dříví do lesa, a již vyhládlí, čekáme než kamarád Vašek vykouzlí mexické fazole.

Sobotní dopoledne trávíme na tábořišti u břehu Lužnice. Vlčata skotačí kolem vody, berou si za zajatce druhého kamaráda Vášu a staví se také terč a zkouší se házení nožem a hvězdicemi. Oběd si berou na starost kamarád Zbýňa a kamarádka Verča, uvaří báječný segedýn. Balíme a po poledni se vracíme po červené pod známý most Duha v Bechyni, vyškrábeme se nahoru a poté přes most vyrážíme po zelené do Záříčí a pak po žluté směr Židova strouha. Od Zářičí musíme vyškrábat nahoru pořádný krpál, což s „plnou polní“ ubere hodně sil, navíc slunce pálí jako na Sahaře. Navazujeme na modrou a za chvilku nás vítá vytoužená Židova strouha, sbíháme dolu k potoku, který si prodral cestu ve skalách, kde nás osvěžuje nejen studená voda potoka, ale i příjemný studený vzduch sálající ze skal. Vydáváme se ještě 500 metrů proti proudu ke skalnímu převisu, který jsme si naplánovali jako tábořiště pro tento den. Převis je veliký, s dvěma velkými spojenými místnostmi. Zabíráme si tu horní s ohništěm vybaveným posezením ze špalků. Děti celý den natěšené letí do potoka a vydrží tam skoro do večera. Rozděláváme oheň a kamarád Martin začne připravovat guláš z fazolí, tofu a brambor. Také vlče Arón se pustí do vaření, a připravuje hranolky na roštu a zapečené brambory v alobalu. Pojíme, klábosíme, děti postupně zalézají do svých spacáků, užíváme si okolní krajiny a převisu, na kterém vytváří táborák pomíjívé malby pomocí světla a stínů. Sedíme až do noci.

Druhého dne ráno, dle domluvy, že návrat do Bechyně stihneme do 12 hodin, začíná již v 9 hodin kamarád Ondra připravovat včasný oběd Boloňské špagety, ještě před desátou se najíme a v deset vyrážíme směr Bechyně, tentokrát však jen po modré stezce, vedoucí po silnici, kde za celou cestu nepotkáme auto, až před městem, a před dvanáctou jsme na místě. Skočíme ještě narychlo do krámu a už nasedáme do vlaku směr Tábor. Do Prahy dorazíme v půl třetí, před hlavním nádražím se rozloučíme a naše cesty se rozchází. Ne však na dlouho…

POZVÁNKA NA ČUNDR ČERNORUDÝCH SKATŮ 23-25.SRPNA 2019: POVODÍM LUŽNICE (JIŽNÍ ČECHY)

Všechny kamarády a kamarádky černorudého skautingu srdečně zveme na další naší akci, která proběhne o víkendu 23. až 25. srpna 2019 v jižních Čechách, kde se vydáme povodím řeky Lužnice. Příjezdový den je pátek 23. srpna od 16 do 20 hodin. Odjezd v neděli odpoledne. Připraven program pro děti.

Potvrďte svoji účast, případně také účast dětí, které jedou.  Pište na skaut@riseup.net, kde se dozvíte bližší info.

I.VODÁCKÝ SJEZD SÁZAVY ČERNORUDÝMI SKAUTY A SKAUTKAMI (16-18.8.2019)

O víkendu se sešli černorudí skauti a skautky na očekávaném 1. vodáckém sjezdu Sázavy. Dle smluveného plánu jsme se v pátek 16. srpna 2019 začali sjíždět v Kácově od půl páté. Sraz byl stanoven v kácovském pivovaru Hubertus, kde se čekalo do 19 hodin.

Po 19 hodině jsme vyrazili napříč Kácovem do tábořiště, kde nám budou druhý den předány lodě. Po příchodu jsme začali připravovat bivakování a také se začalo shánět dřevo na táborák, sice ho v okolí mnoho nebylo, ale nakonec jsme si poradili a zapraskali polínka a rozzářili se plameny. Mezitím než se připravila teplá večeře kamarád Váša vytáhl domácí vegan pomazánky a chleba. Kamarád Petr připravil večeři, výtečné veganské boloňské špagety. Kamarád Martin ostatním vysvětlil harmonogram celého setkání.

V sobotu ráno v 9 hodin jsme přebrali lodě a po desáté vyrazili, celkem 6 kánoí a jeden raft. Čekal nás úsek čítající asi 20 říčních kilometrů. Od Českého Štemberka se snažíme najít vhodné místo k táboření mimo placené kempy, míst se několik nabízí, ale zas je tam vysoký břeh, přes který by nešlo vynést lodě. Nakonec jsme zakotvili až po osmnácté hodině již znavení před jezem u Ratají nad Sázavou. Bezdětní kamarádi se vydali do nedalekého lesa pro dříví, ostatní připravili ležení, přístřešky z celt či stavěli stany, drobně poprchávalo. Zahořel táborák a již hladoví jsme čekali než kamarád Vašek vykouzlí mňamku z Tofu, dýně a brambor. Také kamarádka Zuzka se chopila práce, s pomocí dalších zavoněla hrachová polévka. Mezitím kamarád Martin svolal naše vlčata, vysvětlil, jak založit oheň pomocí březové kůry a křesadla. Ukázal názorně, jak vykřesat oheň a rozdal křesadla všem dítkám, aby si to vyzkoušeli. Neodolali ani dospělí kamarádi a zkoušeli sami nebo společně s dětmi. Nakonec se to několika také podařilo, poznat kouzlo rozdělání ohně pomocí jiskry. Není to vůbec snadné, chce to hodně trpělivosti, co vede k poznání, proč měli naši předci oheň tolik v úctě.

Večer se sedělo u plápolajícího táboráku, diskutovalo nad různými tématy. Probíral se počátek prací na našem tábořišti se srubem, otázky vzdělávání, ale i technické věci. Ohledně rubu se řešila otázka zarovnání terénu, a to že v okolí nejsou kameny, vyřešíme ztraceným bedněním atd. Stanoveny byly také první dva termíny brigád. Padl například nápad, aby se u táborového ohně na každém setkání, přihlásili ti, kdo si vezmou na starost vaření na setkání příští a odpadla tím nadbytečná komunikace v této věci.

Jelikož nám na neděli zbývá dojet ještě 14 kilometrový úsek, domlouváme se vyjet již v devět hodin. Plán se dodržel a těsně po deváté jsme sjeli první jez. Menší přestávku jsme dali v Samopši, vysvitlo sluníčko, děcka měli možnost skotačit v řece a sbírat prázdné lastury perlorodky říční.

Něco po 13 hodině jsme pokořili poslední jez Kavaliér a zakotvili definitivně. Vítal nás kemp a tábořiště Sázava – Ostrov. Zde jsme měli předávat lodě v 15 hodin, takže jsme vše stihli, i když jsme si mákli. Balíme věci z barelů a pytlů do krosen, děcka se rozutekli na místní hřiště. Dospělí usedli do stínu a dali si zasloužené osvěžení, někdo pivo, jiný limču a čekali jsme na předání. Dětem jsme ještě stihli ukázat základní pochodové značky, a ukázali druhy ohňů na omalovánkách, aby si taky zkrátili čas čekání. Kamarádka Zuzka si vzala slovo k našim vlčatům, všechny je pochválí, jak byli stateční, byla to také jejich první „voda“ a dostávají na upomínku „skládačku“. Ještě v neděli ráno před odjezdem, rozdává kamarád Martin všem vlčatům památeční dřevěné medailonky. Následovala společná fotografie a vydali jsme se k vlakovému nádraží. Loučení za hlasitého pokřiku vlčat a již většina z nás uháněla Posázavským pacifikem.

Dle přání účastníků a účastnic se sejdeme opět za rok, a dle všeho to bude zřejmě řeka Ohře. (A)

JAK USPOŘÁDAT ČUNDR ČERNORUDÝCH SKAUTŮ A SKAUTEK?

Uspořádání čundru černorudých skautů a skautek není opravdu nic složitého. Přinášíme pár dobrých rad “jak na to?”.

Pokud chceš udělat výlet v místě svého bydliště nebo sis našel nějaké zajímavé místo, je v první řadě potřeba rozmyslet na kolik dní chceš čundr pořádat, aby si podle něj mohl rozvrhnout případné trasy a program.

Osvědčily se čundry víkendové, kdy je pátek příjezdový den, počítej, že jsou kamarádi a kamarádky v zaměstnaní, takže sraz plánuj mezi 16 – 19 hodinou večerní, záleží jak daleko je místo srazu pro zúčastněné.

Místo pátečního táboření naplánuj tak, aby bylo v dosahu do 3 km od vlakové či autobusové stanice. Dobré je u příjezdového dne navrhnout konkrétní místo srazu, kde na sebe všichni počkáme. Místem přespání může být louka, pěkný plácek v lese, převys, veřejné tábořiště (neplacené) či otevřená trempská bouda (srub). Zjisti jestli je v místě voda (studánka, od místních ze studny), pokud není je třeba zúčastněné upozornit, aby si zabalili potřebné množství sebou (cca 2 litry na osobu na den).

Při pátečním táborovém ohni seznam všechny s programem čundru, o kterém můžete diskutovat, pokud máš několik variant, aby se doladil. Případně, aby se sladil s potřebami účastníků.

Hlavní program plánuj na sobotu, kdy můžete vyrazit již od rána na cesty. Neděle je také dnem odjezdu a loučení, proto počítej s programem tak, aby se dal kolem 15 hodiny ukončit a bylo v dosahu vlakové spojení. Při plánování cest, počítej, že se čundru účastní také naše vlčata, která zvládnou ujít cestu do 10 km a to s přestávkami. Menší přestávky lze využít na skautské hry a dovednosti. Počítej také s jednou hodinou na přípravu oběda nad ohněm. Sobotní čundr plánuj tak, abychom kolem 18 večer dorazili na místo přespání, rozvinuli tábor, založili oheň a uvařili večeři.

Ohledně dětského programu pro vlčata je dobré si naplánovat čas jeho realizace, jak již bylo zmíněno „kratšími“ hrami a vzdělávacími lekcemi lze vyplnit mezery při odpočinku. Dětský program lze vsunout také na pátek do příjezdového dne navečer například „stezku odvahy“, výukou skautských dovedností (rozdělání ohně, stavba přístřešku a podobně). A nebo naplánovat sobotní trasu tak, aby se došlo do tábořiště do 16 hodin a vyplnil se čas dětským programem, dospělý a starší vlčata se můžou mezitím zabývat přípravou jídla. Pokud se necítíš na plánování dětského programu, požádej ostatní kamarády, aby s ním pomohli či ho případně připravili. Je dobré, aby si jej na místě vzali na starost, aspoň dva kamarádi.

Pokud by si čundr rád zorganizoval, ozvi se na skaut@riseup.net. Hodí se do pléna ostatním kamarádům, domluví se volný termín a může se začít s přípravami. Dej na sebe telefonní kontakt, který bude sloužit i jako kontakt během čundru, především pro přijíždějící kamarády a kamarádky, kdyby zabloudili či měli zpoždění.

Tak k činnosti! K táborovému ohni! Do lesů a kruhu kamarádů a kamarádek!

VÝCHOVA DĚTÍ A ČERNORUDÝ SKAUTING

Hnutí černorudých skautů a skautek nemá žádnou věkovou hranici, která by nás svazovala, přihlásit se k němu může opravdu kdokoliv jakéhokoliv staří (či mládí). Stejně tak se může účastnit našich setkání a čundrů. V černorudém skautingu se tak setkává hned několik světů. Svět dětí a dospělých, svět rodičů i těch bezdětných, pracujících lidí a studentů(nevyjímaje kamarády důchodového věku), ale i lidé společenští a tzv. samotáři. Spojuje a táhne nás to dohromady, kouzlo táborového ohně, vůně lesa a svištění větru. A především ten pocit sounáležitosti, kamarádství a snad i trocha té romantiky spojená s pobytem v přírodě, které tak ubývá.

Přesto primárním cílem našeho vzniku byla péče o naše nejmenší, naše dítka, naše černorudá vlčata. Nechtěli jsme svá dítka svěřovat cizím lidem, aby jim vštěpovala hodnoty, které se nám příčí – falešné a vylhané vlastenectví, poslušnost státnímu zřízení a všem autoritám, přehnaná soutěživost nebo aby naše děti padli do rukou flanďákům, učili se modlářství a účastnili se církevních akcí, salutovali pod státní vlajkou a hráli si na vůdce a podřízené. Mnozí mají na junáka dobré vzpomínky, někteří opačné, v mnohém záleží na konkrétním vedoucím junáckého oddílu. Každopádně Junák – český skaut nám nevyhovoval a vyhovovat ani nemohl, a proto jsme vykročili na vlastní cestu a ustanovili vlastní skautské hnutí “Černorudé skauty”.

Černorudý skauting je v mnohém podobný tomu skautingu reprezentovaným českým Junákem, avšak přes proklamovanou “apolitičnost” ani on není apolitický a vštěpuje mladé generaci politické názory a principy, které vyhovují dnešnímu režimu, stejně tak jako kdysi “pionýr”, a to především zachování statusu quo. Staví se na stranu soukromého kapitalismu a parlamentární demokracie jako zástěrky, že můžeme o něčem rozhodovat. A vlastně se staví na stranu pravice. Černorudý skauting vychází z levicové tradice, především z jeho antiautoritářské části. Přestože černorudým skautů je a bude vyčítána političnost, především z řad českých junáků, ti nám po výše zmiňovaném nemají co zazlívat a měli by si zamést před vlastním prahem.

Černorudí skauti se hlásí k antiautoritářskému levicovému hnutí. Neschovávají se ze fádní apolitičnost, vycházíme povětšinou z proletářského prostředí a víme, kde je naše místo. Přesto v naší činnosti na politiku a agitaci moc nenarazíte, od toho jsou zde jiné organizace a sdružení, my se chceme věnovat čistě skautingu, pobytu v přírodě a výchově naší mladé generace. Tím však nemyslíme, že z nich chceme vychovávat “revolucionáře”, k tomu rozhodnutí mohou dojít vlastní cestou, nikoliv indoktrinací. Chceme v nich rozvíjet pouze kritické myšlení a rozvíjet v nich podle nás užitečné a zdravé vzorce sociálního chování: vlastní iniciativu, odpovědnost, sebevědomí, zručnost, vzájemnost, mezilidskou solidaritu, spolupráci, práci v kolektivu, rovnostářství, respektu ke všemu živému, k naší Zemi i lidem!

To co černorudé skauty odlišuje od jiných mládežnických organizací, je právě již zmiňované propojování světu dospělých a dětí. Rodiče dítek přímo participují a účastní se setkání a čundrů. Nefunguje to tak, že rodiče odevzdají dítka skautským vedoucím, ale přímo se do činnosti skauta zapojují. Zde spatřujeme velký klad právě v tom, že rodiče a jejich dítky tráví čas společně a sdílejí spolu zážitky, tábornictví a pobyt v přírodě. Přínosné je to i pro ty bezdětné a dospívající. Samozřejmě je možné poslat dítka i bez doprovodu rodičů (pokud jsou pracovně vytížení, práce na směny atd.), avšak po předchozí domluvě a seznámení se.

Černorudí skauti si za své základní principy vzali “kamarádství, volnost a rovnost”. Základem výchovy a vzdělávací činnosti je antiautoritářská výchova a rovnostářství. Obecně řečeno, jde o to učit naše dítky jednání mezi sebou i s dospělými na rovnostářských základech, bez umělých autorit. Naučit je diskutovat a rozhodovat kolektivně zdola, třeba u táborového ohně. Děti pracují a spolupracují bez toho aby se u nich vytvářel kult vůdcovství, ale aby jednali mezi sebou jako rovný s rovným. Zároveň se tím buduje v malých dětech zdravé sebevědomí a vědomí ve vlastní sílu, rozvíjí se iniciativa a odpovědnost za vlastní činy. Musí nést důsledky svých dobrých i špatných rozhodnutí. Zároveň je vyzdvihována spolupráce a rozvíjena schopnost pracovat v kolektivu. Protože v kolektivu je síla! A spolupráce je lidské činnosti prospěšnější než sobecká soutěživost, která nám ubírá lidství a dělá z nás šelmy, které se štvou proti sobě. Na těchto základech se staví výchova černorudého skautingu.

Jelikož antiautoritářská výchova v Čechách nemá dlouhou tradici a je spíše polem neoraným, vystává před hnutím černorudých skautů veliká výzva. Stojí před námi velký kus práce a tuto výzvu přijímáme. Začínáme připravovat pro uplatnění v praxi dětské hry a vzdělávací činnosti, které budou založeny na výše zmiňovaných principech. A popravdě víc než dítka, se nyní učíme my sami. Postupem času dle uplatnění v praxi připravíme “Kapesní příručku černorudého skauta”, která bude nápomocna všem, kteří se rozhodnout vést své dítky dle našeho skautského hnutí. Uvítáme každého, kdo by nám s touto činností byl nápomocen radou, ale i osobním zapojením.