Černorudí skauti: Volné hnutí nebo organizace? (Text k diskusi)

  • Hnutí černorudých skautů a skautek stojí na počátku, vzniká něco nového, obdobné hnutí zde působilo sice před vypuknutím II. světové války, avšak začínáme od základů. Uběhlo dlouhých osmdesát let, kdy se naposledy sešli naši předchůdci ze „Sdružení socialistických skautů a skautek“. Nežije už žádný pamětník. Nutno poznamenat, že tehdejší skautské hnutí mělo pevnou organizační strukturu s asi 4300 členy. Čas je neúprosný, staré hnutí zavála uběhlá léta a doba, která jim nepřála. Zkoušíme to tedy znovu. Hledáme k sobě cestu, začínáme komunikovat a v neposlední řadě je potřeba diskuse nad naší společnou představou černorudého skautingu.
  • Při hledání organizační podoby se nám nabízejí dvě cesty. První z nich je volné hnutí černorudých skautů a skautek. Není založeno na pevném členství, k hnutí se může přihlásit volně každý bez ohledu pohlaví či věku, kdo se s ním ztotožňuje a vezme za své jeho ideje. Taková podoba nikoho nesvazuje, je to jen o vlastní vnitřní sounáležitosti k dané myšlence. Kamarádství takové věci vlastně ani nepotřebuje a vše může dobře fungovat na základě volné dohody, nadšení zúčastněných pro věc, dobrovolnosti a zároveň zodpovědnosti.
  • Slabinou takové koncepce, může být nedostatečná koordinace a potřebná spolupráce. Pro názornost obdobným způsobem dnes funguje například celosvětová iniciativa „Food not bombs“, která má několik místních skupin také v Československu, kde bezplatně vaří a rozdávají jídlo lidem na okraji společnosti.
  • Druhou možností je antiautoritářská organizace, s jasně stanoveným členstvím. Taková organizace je založena na principu samosprávy a federalismu. Případné funkce jsou volitelné a kdykoliv odvolatelné s přímou odpovědnosti vůči těm, kteří je zvolili. Směřování a fungování takové organizace určují všichni členové, případní volení delegáti, jsou jen vykonavatelé toho, čím je členstvo pověřilo.
  • Výhodou této cesty je, že hnutí ví o kolik lidí se může skutečně opřít, zná svoji skutečnou početní sílu, snadněji koordinuje svoji činnost a je schopna rozvíjet nákladnější projekty – vydávání časopisu, postavení boudy, realizaci táborů a podobně.
  • V obou případech by koordinaci činnosti a vzájemnou spolupráci a komunikaci mohl usnadnit systém důvěrníků, který využívali naši předchůdci před více jak 100 lety. Důvěrníci by byli určeni na výročních táborových setkáních či jiných příležitostech dle potřeby, a tito dobrovolníci či dobrovolnice, by zajišťovali vzájemnou komunikaci, organizaci společných akcí či například vydávání časopisu.
  • V obou organizačních konceptech se však jedná především o způsob přihlášení se k hnutí, a především jde o to, jak to vidíme my samotní a která forma nám je bližší? Postačí nám neformální nebo formální v podobě členství?
  • Jaký je tvůj pohled? Jak to vidíš ty? Jak si Černorudého skauta představuješ? Bude takový, jaký si ho uděláme! Je to nás, na nikom jiném! Každý z nás vytváří hnutí černorudých skautů a skautek, a bude takové jak nám vyhovuje, nikdo nám nemůže vnucovat pravidla, jsme to my sami, kdo si je určíme a můžeme je dle potřeby kdykoliv změnit.
  • VOLNOST, ROVNOST, KAMARÁDSTVÍ!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

+ 22 = 28