II.VODÁCKY SJEZD ČERNORUDÝCH SKAUTŮ: PLOUČNICE (18-19.ČERVNA 2020)

Všichni s nadějí vyhlíželi předpovědi počasí. Předpovědi hlásaly déšť. A tak vyrážíme z různých koutů za padajících kapek deště na Českolipsko. Naším cílem je letos „divoká řeka“ Ploučnice. Místo srazu je Průrva v Novinách pod Ralskem, kde se scházíme v malém kempu u Průrvy, které je také místem našeho vodáckého startu. Nakonec nám vypadnou osádky dvou lodí a tak se vodáckého sjezdu účastní 10 lodí. Páteční večer celý proprší a tak útočiště nacházíme u stánku pod slunečníky než se rozejdeme do stanů či pod celty. V sobotu ráno na desátou hodinou přivážejí lodě. Sjedeme malý úsek a romantickou Průrvu, skalní tunel dlouhý asi 50 metrů, kterým protéká řeka. U kempu zastavíme, zabalíme oblečení a vybavení do barelů a lodních pytlů a kolem poledne vyrážíme po proudu řeky. Ta nás dovede za neustávajícího deště do 7 km vzdálené Mimoně. Čeká nás příjemný úsek a s několika desítkami menších jezů. V Mimoni se na hodinu a něco zastavujeme na oběd a opět vyrážíme. Čeká nás dalších 7 km plavby. Avšak zcela jiné. Řeka mění svoji romantickou tvář. Na rozdíl od tradičních vodáckých řek připomíná spíše nějakou amazonskou říčku. Řeka nejen, že začíná meandrovat, ale stává se stále neprůchodnější. Musíme zdolat a podplouvat nejen bezpočet spadaných stromů. Další překážkou, která ubírá sil je, že hladina řeky je porostlá korunami a větvemi stromů, někdy tak, že budí dojem, že je neprůjezdná a přes tak silnou houšť větví není možné se ani proplést. Hledáme skulinky a nevzdáváme se. Po 17. hodině doráží všechny osádky na domluvené místo nocování na vodácké tábořiště Boreček. Rozkládáme v neustávajícím dešti stavení, někdo stan, jiní áčka z celty. Trošku pookřát a proschnout se utíkáme schovat do místního zastřešeného kiosku s otevřeným krbem uprostřed, který přijde velice vhod. Jelikož máme promočené spacáky, stany, vlčata již nemají suché oblečení, padne rozhodnutí sjezd předčasně ukončit. Celou noc padají k zemi provazy vody, co nás jen utvrzuje v našem rozhodnutí. V sobotu ráno předáváme lodě a vyrážíme domů. V debatách padne návrh, že příští rok sjedeme řeku Ohři. A taky nápad udělat výpravu k moři.

ČUNDR ČERNORUDÝCH SKAUTŮ V PODKRKONOŠÍ (29-31.5.2020)

O víkendu 29.- 31. května 2020 proběhl další čundr černorudých skautů a skautek v Podkrkonoší v Nové Pace. Kamarádi se začali sjíždět již v pátek. Na nádraží nás vyzvedl místní kamarád Zbyněk. Vydali jsme se lesní cestou k jejich domovu. Po sedmé jsme na místě. Dostáváme večeři. Vlčata se rozbíhají za zvířectvem, především za kozami, které je uchvátily. Večer se rozdělává táborák a klábosí do půlnoci.

V sobotu ráno se nasnídáme a vyrážíme na nádraží. Nasedáme na vlak směr Malá Skála. V Malé Skále naše kroky nevedou na turisticky frekventovaný Panteon, ale naopak na druhou stranu na Besedické skály. Vyšlápneme strmý kopec a po hodině jsme konečně v Besedických skalách. Pískovcové skály jsou úchvatné, a vlčata jsou z nich nadšená. Hlavně skalní labyrinty. Za vyhlídkou Vysoká skála se dáváme delší pauzu na oběd. Jelikož jsme v CHKO rozhodujeme se využít plynového hořáku, abychom zde nerozdělávali oheň. Připravuje se rychlovka – nudlová čínská polévka. Pokračujeme na Kalich a pak zpět do Malé Skály a na vlak, Na nádraží se loučíme s kamarády z Mladoboleslavska. Po sedmé dorážíme ke kamarádům v Nové Pace. Vlčata si zkouší střelbu z luku. Kamarád Zbýňa jim ukazuje hru „Kanada“. Ta spočívá v tom, že si dvě vlčata stoupnout na dva špalky vzdálené asi 5 metrů, chytí se lana a hýbou s ním tak, aby shodili spoluhráče. Kdo se udrží vyhrál. Navečeříme se a rozděláváme táborák. Večer kamarád Lukyn připraví pro vlčata a nejen ona diskotéku, která se protáhne do půlnoci. Dorazí také další kamarádi z Nové Paky.

Pátek a sobota byla prosluněná. v neděli se přeci jen nakonec zatáhne a spadne pár kapek deště. Ani to nás však neodradí a několik kamarádů vyráží s vlčaty hledat poklad. Nejdříve však musí vlčata najít „starý dopis“ ukrytý ve stodole. Poté za pomoci indicií v dopise za využití buzoly a orientace dle světových stran se vydají na pokladem. Ten nakonec nachází a „lup“ si spravedlivě rozdělí. Po 11 hodině se loučíme a vyrážíme ke svým domovům.

PLÁNUJEŠ TETOVÁNÍ NEBO PIERCING? PODPOŘ NAŠE KAMARÁDY Z ALERTATTOO V PARDUBICÍCH. VŘELE DOPORUČUJEME!

Plánuješ tetování nebo piercing? Vřele doporučujeme našeho kamaráda a kamarádku z Pardubic z ALERtattoo. Proč dávat peníze tetovacím a piercingovým studiům fungujícím jen pro byznys, když můžeš podpořit hodné lidi, kteří nejednou část výtěžku ze své živnosti věnují ve prospěch jiných lidí a trpících zvířat. Svoji solidaritu projevují již několik let pomocí lidem v nouzi a na okraji společnosti prostřednictvím místní Food not bombs. Následkem nouzového stavu v souvislosti s COVID-19 byl rozhodnutím vlády provoz studia uzavřen. A tak se ocitli v nezáviděníhodné situaci. Od pondělí 25.května mohli konečně otevřít a těší se na vaší návštěvu. Ozvěte se jim!
Děkujeme
Černorudí skauti a skautky
https://www.facebook.com/Alertattoo/
https://www.alertattoo.cz
ALERtattoo
Zámecká 22
Pardubice
530 02
+420 607 142 066
info@alertattoo.cz

Popenec obecný (Glechoma hederacea)

Popenec břečťanovitý, nízká vytrvalá rostlina s popínavými stonky a modrými kvítky se vyskytuje v lesích, na loukách a jako s plevelem se s ním setkáme i v zahrádkách. Rychle se rozrůstá,  množí se oddenky, ve kterých se ve žlabinkách listů vytvářejí kořínky. Bývá i součástí skalky nebo porostů na kamenných zídkách.

Sbírá se jarní nať před květem, ale možný je i sběr v době květů. Nať se suší při teplotách do 30 °C, a to velmi opatrně, protože silice jsou velmi prchlavé. Při přípravě nálevu stačí 1/2 kávové lžičky. 

Pokud jste popenec ještě neochutnali, neošklíbejte se nad ním. V kuchyni je to poklad. V čerstvém stavu se hodí najemno nakrájený na chleba s máslem, k sýrům, výborně chutná v čerstvých jarních salátech a hodí se i jako zelené koření do polévek.

Čerstvá nať popence se používá do polévek, salátů, omáček, pomazánek, bylinkového másla a nádivek. Pokrm můžete ještě dozdobit jeho malými fialovými kvítky.

Sušený popenec je pak možné využít téměř do všech jídel – hodí se do karbanátků, placek či obilných směsí. Vynikne v omáčce a hodí se i jako koření do vařené či dušené zeleniny. Počítejte však s tím, že sušená bylina má více nahořklou chuť. Po dobrém usušení a uskladnění nahradí třeba majoránku.

Kořenitá chuť popence se často kombinuje i s dalšími bylinami, nejčastěji se saturejkou, petrželkou, koriandrem či estragonem. Náramně se hodí ke kopřivě, například do nádivky nebo špenátu.

KRUŠNOHORSKÝ ČUNDR ČERNORUDÝCH SKAUTŮ (15-17.5.2020)

Mnozí kamarádi a kamarádky, a hlavně naše vlčata se blížícího čundru v Krušných horách nemohli dočkat. Konečně přišel pátek 15.května a naše cesty nás svedli do kraje černých démantů, ale v poslední době i kraje se stále krásnější přírodou. Lesy zdecimované chemickým průmyslem se sic nedařilo obnovit tradiční smrkovou monokulturou a tak nakonec zvítězila příroda a obnovila se zde původní bučina, tak jako před staletími.

První kamarádi dorazili do Krupky již před polednem. Další se postupně trousili během odpoledne. Místní kamarád Martin připravil vegan zbruf s kolínkama k večeři. Do půl sedmé jsme již byli všichni a tak dle plánu vyrážíme ve stanovený čas na tábořiště, kde je již vše připravené. Ještě před příjezdem jdou totiž kamarádi Martin, Petr, Míra a René nanosit dřevo a připravit ohniště, zároveň připravit první „pátrací hru“ pro vlčata.

Cesta netrvá dlouho, po zdolání prudkého kopce, jsme během několika minut na místě, travnatém palouku s nálety průkopnických stromů jako je bříza, jeřáb, ale i krásných dubů. Jelikož je vše připravené, stačí škrtnout sirkou a již plápolá táborový oheň, který vydrží hořet až do konce našeho setkání. Kamarád Martin si bere slovo a seznámí ostatní s programem čundru, organizací vaření a především co čeká na vlčata.

Ještě večer se několik kamarádů jako doprovod vydává s vlčaty do skal, kde je čeká hledání skrýše „wervolfu“. Místo ke skrýši musí vlčata vyluštit poskládáním indicií v podobě obrazů a nápisů napsaných do skal. Úkol vlčata splní a nakonec v dutině staré třešně nachází ukrytou buzolu. Nalezená buzola se totiž bude vlčatům hodit druhý den, kdy se mají vydat hledat ukrytý poklad. Kamarád Karel jim druhého dne vysvětlí, jak se s buzolou pracuje. Respektive zatím jak se určují světové strany, práce s mapou je čeká příště.

Zbytek večera mají vlčata volný program dle svého gusta. Některá usednou s dospělým k táborovému ohni, jiné dovádí na palouku. Po setmění vytáhnou naši pražští kamarádi David a Jana „kytaru“, a tak krom jiných zazní za praskání jisker i slavná partyzánská píseň „Bella čao“. Dospělí se baví až do půlnoci. Dnešní noc má být nejchladnější a teplota klesnou ke 3 stupňům.

Sobotní ráno je slunné, paprsky slunce začínají ohřívat vzduch. Zavoní káva či čaj dle chuti. Posnídáme chleba s domácí pomazánkou od kamarádky Simony. Zatímco kamarádi Martin a Pajda jdou připravit večerní „hledání pokladu“, ostatní začínají připravovat oběd. Tentokráte fazolový guláš. Dáváme menší siestu a po 13. hodině vyrážíme na plánovaný výlet. Tři kamarádi zůstávají na tábořišti hlídat, nanosí dříví na další den a připravují medaile pro vlčata za střelbu a terče. Ostatní schází do údolí a vyráží po modré turistické značce do krušnohorských lesů. Naším cílem je kamenolom ve Vrchoslavi, kde se těžil vápenec. Pochází z období křídy a dle sběratelů je tam možné objevit zkameněliny a otisky žraločích zubů, ryb, mořské houby, korály, různé korýše, ale zkamenělé dřevo a kapradiny. Lom je zatopený vodou, a tak se někteří z nás osvěží. Jiní hledají zkameněliny, avšak bez větších úspěchů, jen několik lastur nachází vlče Aron. Čas kvapí a tak vyrážíme zpátky do Krupky. Zastavujeme se na hradu Rosenberg (Růžový hrádek), děcka skotačí na hradbách a my si dáme na osvěžení zlatavý mok v hradní restauraci se zahrádkou. Po 18 hodině dorážíme na tábořiště. K večeři se ve velkém hrnci vaří na 100 veganských párků. K nim hořčice či kečup s chlebem. Hledání pokladu překládáme na nedělní odpoledne. Vlčata se dožadují slibované střelby ze vzduchovek na cíl. Kamarád Martin řekne pár slov o pražském povstání z 5.května 1945 proti nacistickým okupantům. Vlčata trénují střelbu na cíle (plechovky s nacistickými symboly). Musíme podotknout, že dívky střílí znamenitě a skoro bez chybného zásahu. Střelba vlčata očividně nadchla, a pokračují v ní i druhý den. Vystřílí přes tisícovku diabolek. Večer následuje tradičně posezení u táboráku, občas doprovázeno zpěvem, debatami a volnou zábavou. Padne také návrh sejít se již za čtrnáct dní, nikoli až za měsíc na vodáckém sjezdu. A tak je smluveno, že se sejdeme ve dnech 28-31.května v Podkrkonoší.

Nedělní ráno je citelně teplejší. Posnídáme v trávě chleba s domácí pomazánkou od kamaráda Petra. Kamarádi Honzin, Pajda, Bára další se pouští do vaření oběda – husté čočkové polévky s uzeným tempehem. Kamarád Martin svolává vlčata. Každé je za participaci na střelbě odměněno památní medailí z březové větvě. Pak následuje „přijetí“ tří nových vlčat do našeho oddílu uvázáním černorudých šátků kolem krku. Pak už se vyráží s vlčaty hledat poklad. Po instrukci jak pomocí buzoly najít světové strany se vydáváme dle „příběhu s nápovědami“ na výpravu. Vlčata určí správný směr a nakonec dojdeme k Hlemýždím skalám. Přestože vlčata najdou i poslední indícii puklinu ve skále ve tvaru kříže, dá jim to dost sil poklad najít. Nakonec poklad nacházejí, jedná se o různé druhy polodrahokamenů. Ty si mezi sebou spravedlivě rozdělí. Na tábořišti poté ještě pomocí atlasu minerálů určují názvy polodrahokamů, které našli. Mezitím se dovaří oběd, zasytíme žaludky a začínáme se balit. Uklidíme naše tábořiště a uhasíme oheň. Po společné fotce odcházíme dolů do Krupky. Část kamarádů se loučí a odjíždí, jiní setrvají déle, než jim pojedou spoje na vlaky.

ČERNORUDÝ SKAUT: ODPOVĚDI NA NEJČASTĚJI KLADENÉ OTÁZKY

1.PROČ JSTE VZNIKLI?

Černorudý skaut vznikl koncem léta 2018. První čundr proběhl v srpnu, kde jsme se sešli v brdských lesích. Vedla nás k tomu touha se scházet a trávit volný čas uprostřed lesů v kruhu kamarádů a kamarádek. Zároveň jsme chtěli našim dětem dát možnost poznat místo šedě měst kouzlo pobytu v přírodě a aktivního odpočinku.

2.PROČ NEJSTE V JUNÁKU ČI PIONÝRU?

Nechtěli jsme dávat naše dítka do Junáka či Pionýra. Vedou nás k tomu vlastní negativní zkušenosti a především myšlenka, že naše dítka bychom měla vychovávat my sami. Myslíme si, že je důležité, aby rodiče se svými dětmi trávili více času a černorudý skauting je dobrou příležitostí. Na rozdíl od zmiňovaného Junáka či Pionýra, nejde o to odložit dítka do těchto oddílů, naopak na naše akce jezdí rodiče společně s dětmi.

3.ČÍM SE TEDY LIŠÍTE OD JUNÁKA ČI PIONÝRA?

Černorudý skaut je volné hnutí kamarádů a kamarádek kombinující skauting a trempství. Nejsme pevná organizace, spojuje nás sounáležitost a touha společného sdílení zážitků a činnosti. Od Junáka nás odrazuje právě to „hraní si na vojáčky“, poslouchání povelů, uniformy, ale i další neduhy. Tyhle věci jsou nám cizí a vlastně i proti srsti.

4.KDE BERETE INSPIRACI?

Odmítáme „vojanský“ Powelův skauting a necháváme se inspirovat skautingem dle Setona, čerpajícího z tradic severoamerických indiánů. Junák nemá monopol na skautské hnutí, za první republiky působilo kupříkladu Sdružení socialistických skautů, na které částečně navazujeme. To sdružovalo levicově orientovanou mládež.

5.PROČ VLASTNĚ ČERNORUDÝ SKAUT?

Povětšinou vycházíme z anarchistické tradice. Černá pro nás symbolizuje anarchismus a svobodu, rudá pak socialismus a rovnostářství. Černorudý skaut ovšem není ani tak o politice, ale jak již bylo jinde odpovězeno, ale právě o tom skautingu a trempství. Přesto jsme se chtěli odlišit, aby nedocházelo k nedorozuměním a abychom vyjádřili principy, na kterých by podle nás skauting měl fungovat: volnost, rovnost a kamarádství. Odmítání hierarchie a rozlišování se na podřízené a nadřízené. Výchovu mládeže bychom rádi vedli v rovnostářském a libertinském duchu.

6.JAK SE POZNÁTE KDYŽ ODMÍTÁTE UNIFORMY?

Odmítáme uniformy, nechceme vypadat jeden jako druhý. Vždyť pestrost je tak krásná a vidíme ji všude kolem v přírodě. Každý se rád jinak obléká, preferuje jiné barvy či styly. Nevidíme jediný důvod proč potírat individualitu každého z nás. Pokud někdo chce vyjádřit sounáležitost k černodému skautingu může si uvázat černorudý (případně černozelený, černofialový) šátek. Případně obléci tričko s naším logem v jehož znaku máme vlka se zalesněnými horami v zádech nebo připnout placku.

7.JAK SE MŮŽU PŘIDAT K ČERNORUDÝM SKAUTŮM?

Jak jsme již psali, jsme volné hnutí kamarádů a kamarádek. Není u nás žádné členství. Tudíž ani žádné formality. Pokud chceš s námi jezdit na čundry a setkání, prostě se nám ozvi. A můžeš vyrazit na konkrétní naší akci. Budeš-li nadšen, můžeš jezdit s námi nadále a případně se zapojit do plánování a realizace dalších akcí.

8.RÁD(A) BYCH ZAČAL(A) JEZDIT NA AKCE ČERNORUDÉHO SKAUTA, ALE NEJSEM ANARCHISTA/KA, NEVADÍ TO?

Nevadí. Abychom mohli být kamarádi či kamarádky nemusíme být všichni anarchisté. Nekádrujeme a nebazírujeme na tom, kdo se jak označuje či ne. Pokud jsou ti naše principy sympatické a si ochoten/a je respektovat si vítán(a). Rádi poznáme nové lidi a budeme se navzájem učit jeden od druhého.

9.PLATÍ SE U VÁS NĚJAKÉ PŘÍSPĚVKY? JAK FINANCUJETE AKCE?

Členské příspěvky u nás neexistují. Na organizaci výletů do přírody nevznikají zvláštní náklady. Cestu si hradí každý sám. Zajištění stravy funguje na dobrovolném principu, každý dle svých možností přispěje části surovin na vaření. V případě potřeby nakoupit pomůcky a odměny pro vlčata, vybíráme peníze mezi sebou nebo z prodeje benefitů (trička, placky, šátky). Při větší akci jakou je nyní výstavba srubu, jsme se složili mezi sebou a přispěli nám různý podporovatelé a sympatizanti.

10.JAK JE TO S JÍDLEM NA VAŠICH AKCÍCH?

Vaříme kolektivně, společně všichni dohromady. Před čundrem se domluvíme, co se bude vařit a dle toho se pak každý může přihlásit, co za suroviny na přípravu jídla přiveze. Množství je odvislé na počtu účastníků. To, že někdo neumí vařit, není důvodem, aby nemohl při přípravě pomoci například s čištěním a krájením zeleniny nebo udržováním ohně. Vaříme nad ohněm, povětšinou v kotlíku, dle toho volíme vhodná jídla. Vaří se striktně vegansky, tedy bez ubližování jiným živým tvorům.

11.DOBŘE ROZHODL JSEM SE ZÚČASTNIT NADCHÁZEJÍCHO ČUNDRU ČERNORUDÝCH SKAUTŮ, CO MÁM UDĚLAT?

Napiš nám e-mail na skaut@riseup.net nebo pošli zprávu na náš FB Černorudí skauti. Napiš odkud si a případně jestli jedeš sám, s dalšími partnerem či kamarádem. Bereš sebou dítka a jak stará? Pošleme ti informační zprávu o místě a času srazu, co případně sebou a kontaktní telefon. Ty nám na oplátku pošli svůj. Vždy se hodí, vlak může mít zpoždění, ztratíš se a podobně.

12.ÚČAST NA ČERNORUDÉM SKAUTU JE NĚJAK VĚKOVĚ LIMITOVÁNA?

Ne nemáme žádné limity. Jsme otevření všem věkovým skupinám od těch nejmenších až po lidi v důchodovém věku. Na čundry s námi jezdí i jednoletá dítka. Dítka do 7 let jezdí v doprovodu rodičů, starší mohou po domluvě s kolektivem vyrazit i sami se souhlasem rodičů. Vždy ale preferujeme, aby se účastnili rodiče i dítka spolu.

13.JAK PLÁNUJETE AKCE?

Při poradách u táborového ohně jsme se již před delší dobou domluvili, že budeme scházet minimálně jednou do měsíce. Stanoven byl víkend po 15.dnu v měsíci, tedy po výplatách. Ale dle chuti se akce pořádají i častěji. Jsme tak schopni sestavit harmonogram akcí i rok dopředu. Akce domlouváme na akcích nebo prostřednictvím diskusního fóra. K navrženým termínům, se pak dá návrh, kam bychom jeli a některý z kamarádů si vezme na starost organizaci akce.

14.CO OBNÁŠÍ ORGANIZACE AKCE?

Kamarád či kamarádka, která si vezme na starost realizaci některého čundru funguje jako kontaktní osoba a koordinátor. Především zjistí potřebné informace a předá je ostatním. Určí místo a čas srazu účastníků, zjistí jak se na místo dopravit. Naplánuje program čundru, vymyslí trasu, místo přespání (podle map). Program samozřejmě může konzultovat s ostatními, kteří mu můžou být nápomocni.

15.CO NA TAKOVÝ ČUNDR ČI SETKÁNÍ ČERNORUDÝCH SKAUTŮ POTŘEBUJI?

Co se týče financí, tak na cestu na vlak či bus, plus něco útratu kolem, pokud bychom se zastavili na nějaké osvěžení po cestě. Ubytování máme zdarma, přespáváme v okolní přírodě. Na jídlo si vozíme suroviny, takže také není potřeba nic zvlášť. Sebou potřebuješ zabalit jen potřeby pro přespání a oblečení. Neber si příliš věcí, jen co unosíš. Čím méně toho zabalíš do krosny, tím lépe pro tebe. Potřebuješ spacák, karimatku, případně celtu, kdyby pršelo. Kdo nechce spát pod širákem tak i stan. Kdyby byla chladnější noc, můžeš se zaizolovat celtou, nouzovou aluminiovou folií či velkým igelitovým pytlem. Přibal si určitě pláštěnku. Oblečení minimalizuj a přizpůsob předpovědi počasí. Zabal také několik prázdných pet lahví na vodu. A suroviny na vaření, ke kterým se přihlásíš.

16.DOTEĎ JSEM DO PŘÍRODY NEJEZDIL A NEMÁM MOC PENĚZ. NA KOLIK MĚ PŘIJDE POŘÍZENÍ VÝBAVY?

Základní výbavu, kterou potřebuješ je batoh či krosna, kterou většina lidí má doma. Nutně potřebuješ spacák a karimatku. Na letní období postačí lehčí letní spacák, který můžeš pořídit třeba od 300 Kč ve většině sportovních prodejen. Teplejší spacák výjde na víc, ale dá se pořídit od 1000 do 2000 Kč, například zimní armádní spacák AČR do mínus 20 stupňů. Vyplatí se podívat na různé internetové bazary či aukro. Celtu o rozměru 3 m na 3 m pořídíš za 400 – 500 Kč. Jako náhradu můžeš použít krycí plachtu, kterou pořídíš od 60 Kč. Poslouží stejně dobře jen je oproti celtě o něco těžší. Nejlevnější karimatku seženeš od 90 Kč. Nemáš-li ešus, postačí plastová miska a příbor, který doma běžně máš. Na letní období se tak můžeš vybavit do 500 Kč.

BRIGÁDA SRUB 8-9.KVĚTNA 2020 V POSÁZAVÍ

Dny vítězství nad fašismem černorudí skauti a skautky oslavili prací. Z předchozích brigád se nám podařilo nashromáždit určité množství prken a fošen. Jednalo se o materiál ze staveb, kterému nic není. A tak jsme recyklovali materiál, aby na stavbu nebylo potřeba využít nová z čerstvě pokácených stromů. Čekalo nás zbavit prkna hřebíků, zkrácení popraskaných prken a podobně. Nakonec se nám podařilo takto zrecyklovat celkem 150 m2. Z dřívější brigády máme dalších 30 m2 fošen, ty bude potřeba ještě ohoblovat. Dalo to zabrat, ale nakonec se nám práce podařila zvládnout již v sobotu do oběda. Naobědvali se a dali si odpolední siestu. Pal vyrazili na tábořiště, kde jsme poseděli do večera.